Podklady k projetu rodinného domu

Pojďme se nyní říct co bude potřeba za podklady k vyhotovení projektu na rodinný dům.

Samotné podklady se mohou lišit případ od případu a je to ovlivněno například napojení na inženýrské sítě kdy, může místo kanalizace být naprojektována splašková jímka nebo čistička odpadních vod (ČOV).

Ale nyní si povíme, co je základem a co je nutné obstarat za podklady ke každému projektu:

Zjistit jaký je radonový index v místě budoucího domu je vždy nutné z hlediska hygienických nařízení. 

Radon je ve své podstatě plyn, který vyvěrá ze země. Abyste si vše dokázali lépe představit jde o to, když se postaví základová deska je to jako byste na hrnec s vroucí vodou dali pokličku. Základová deska se stane takovou pokličkou a plyn se pod základovou deskou začne kumulovat, protože nemůže volně odcházet do okolního prostředí scházet. 

Radonový plyn v přírodě se běžně vyskytuje a při nízké koncentraci není nebezpečný. Radonový index je posuzován ve třech stupních, a to jako nízký, střední a vysoký.

Při nízkém a středním radonového indexu jsou to běžná opatření jako je kvalitní izolace základové desky a všech prostupů, to znamená prostupů kolem vývodů elektřiny, kanalizace, plynu, vody v základové desce.

Při vysokém radonovém indexu je nutné řešit odvětrání základové desky a speciální fólii namísto běžné izolace. V některých případech je nutné použít i nucené odvětrávání základové desky. 

Odvětrání základové desky je nutné i v případě, že budete mít podlahové vytápění rodinného domu. Měření radonového indexu provádí speciální firmy, a to sondami v místě půdorysu budoucího rodinného domu.  Následně je pak zjištěno, jaká je koncentrace radonového plynu a dále vyhotoven radonový posudek.

Můžeme vám poskytnout kontakt na měření radonu v dobré cenové hladině, ale samozřejmě je na vás, jestli zvolíte jinou cestu.

Nivelací se rozumí v podstatě měření nerovnosti a sklonu na pozemku. Rozdíly výškových bodů tak projektant získá informace o tom, jak se bude zakládat spodní stavba – základová deska.

Zda bude nutné vyrovnání základové desky v terénu nebo sejmutí zeminy v místě výstavby rodinného domu, aby dům mohl stát na rovině a následné převýšení řešit opěrnou zdí nebo úpravou svažitého terénu.

Samotné nivelační měření se ale nemusí týkat jen rodinného domu ale i parkovacích stání, garáží, zahradního domku, teras, pergol apod.

Regulativa jsou ve své podstatě určitá omezení a nařízení pro výstavbu všech rodinných domů v dané obci.

Regulativa by si měl sehnat sám projektant, ale je dobré, pokud je budete znát ještě před samotným zahájením vyhotovení projektu, abyste věděli, zda vaše vize rodinného domu je shodná s danými omezeními.

Může jít například o takzvanou uliční čáru, kde všechny domy musí stát stejně vzdálenosti od hranice s chodníkem nebo komunikací. Může jít také o výšku stavby nebo barvu střešní krytiny či tvar střechy.

Pokud uvažujete třeba o domě s šikmou pultovou střechou nemusí takový záměr projít na stavebním úřadě, pokud obec samotná upřednostní i novou výstavbu domů ve venkovském rázu, povolí pak stavby se sedlovými maximálně valbovými střechami.

Zohledňovat se bude určitě i prostavitelnost na pozemku. Někde to může být 30 % z celkové výměry parcely jindy 50 %.

To vše je dobré zjistit, abyste reálně věděli, jaké máte možnosti pro výstavbu svého vysněného rodinného domu.

Přípojnými body inženýrských sítí myslí napojení rodinného domu na hlavní řady.

Pro představu vezměme například napojení na vodovodní řad.  Někdy může být již na parcele vodovodní šachta přívodem z hlavního řadu což je úplně optimální stav.

Ale jindy se můžete setkat s tím, že vodovodní a řad je někde u hranice parcely a pak je nutné se na tento vodovodní řad napojit a na vašem pozemku umístit vodovodní šachtu a provést napojení na vodoměr. Od vodoměru dále pak již následně do domu.

Finančně náročné, pokud je síť více vzdálena nebo na opačné straně již hotové komunikace. I proces schvalování a realizace je náročný.

Napojení přímo do hlavních řadů bude provádět vždy vlastní nebo správce hlavního řadu. Je potřeba je pak následně oslovit a získat souhlas a podmínky k napojení.

Projektant musí mít informace, kde je jaká inženýrská síť a jakým způsobem se bude napojovat a odkud. Následně pak tyto sítě zakreslí do projektové dokumentace.

Napojení na inženýrské sítě může být různé. Například může chybět vodovodní řád a budete mít v záměru. To však znamená speciální vodohospodářský projekt přímo na studnu.

Rozdíl je i v napojení na kanalizaci která může být spádová a pak se bude jednat jen o napojení potrubí. U tlakové kanalizace to mohou být náklady na zakoupení jímky, čerpadla, plováků.

Pokud ale kanalizace chybí úplně je na našem rozhodnutí, zda upřednostníte splaškovou jímku, která se však bude muset pravidelně vyvážet anebo váš pozemek bude dostatečně velký na umístění čističky odpadních vod tedy ČOV, kdy můžete pročištěnou vodu používat na zálivku zahrady a vyhnete se vyvážení septikem, ale pořizovací náklady budou vyšší.

Sami tak vidíte, že je nutné každý projekt posuzovat podle získaných konkrétních informací a inženýrských sítích, které dostupné jsou nebo je potřeba jejich zastoupení vlastními náklady a pořízením.

Geologický posudek zjistí skladbu zemního podloží pro založení spodní stavby, tedy založení základové desky.

Může odhalit, zda v místě výstavby je nebo není skalnaté podloží, spodní vody, tekuté písky apod. Pokud by to tak bylo, pak se založení spodní stavby ponese zvýšené náklady.

Hydrogeologický posudek zjistí propustnost zemních vrstev na parcele. Každý stavebník je dnes povinen prokázat stavebnímu úřadu, že bude schopný a likvidovat veškeré dešťové vody ze střech staveb na svém pozemku.

Za tímto účelem se vybuduje na parcele drenážní jáma, do které jsou napojeny okapové svody všech staveb a kde se následně voda pozvolna rozpouští z drenážní jámy do zeminy na vaší parcele.

Projektant k tomuto účelu potřebuje znát hodnoty zázraku – propustnosti zemních vrstev, aby mohl dopočítat a navrhnout správnou velikost drenážní jámy. U písečných podloží bude jáma menší, a naopak u skalnatých a jílovitých podloží větší. Velikost také ovlivní plochy všech střech na parcele.

Nutnost vyhotovení hlukové studie vás čeká, pokud se v okolí vašeho pozemku nachází nějaký zdroj hluku, jako je třeba železniční trať, frekventovaná komunikace, výrobní hala nebo jiné zdroje hluku.

V takovém případě se bohužel nevyhnete vyhotovení hlukové studie. Pokud zdroj hluku není, tato nutnost odpadá.

Zpracovateli hlukové studie dodáte společně s projektantem podklady, jako je poloha navrhované stavby, číslo pozemku, situace s umístěním stavby, pohledy a popis umístění zdroje hluku. Není to laciná záležitost ale dobře vypracovaná hluková studie vám muže ušetřit například následné fyzické měření hluk přes den a v noci. To už je částka kolem 25tis.

Hlukovou studii dokážeme obstarat v částce kolem 7tis., cena se běžně pohybuje kolem 12,5tis. Kč.

Projektant na základě hlukové studie provede případná nutná opatření v projektové dokumentaci, aby rodinný dům splnil požadavky limit hluku. To vše posuzuje následně Krajská hygienická stanice, které může nařídit již zmíněné hlukové měření na parcele.

Navržená protihlukové opatření se může použít třeba o nucené větrání rodinného domu, respektive rekuperaci, kdy stavebník prokáže, že není potřeba otevírat okna nebo v horším případě použít další opatření, kdy rodinný dům nemá okna na obvodové stěně ve směru zdroje hluku.

Zdrojem hluku mohou být i tepelná čerpadla, kdy je nutné doložit od výrobce podklady o hlučnosti konkrétního typu tepelného čerpadla. 

Výše uvedené podklady nejsou součástí projektové dokumentace.  Je nutné je zajistit, ale samozřejmě vám můžeme pomoci s vyhledáním konkrétního odborníka k dané problematice a zajištění posudku či vyjádření.